Červen 2011

It's a cold and it's a broken Hallelujah

21. června 2011 v 23:04 | Emily |  My EMOtions


Nedokázala jsem napsat dřív. Nevím, co přesně chci vyjádřit. Nedokážu o tom ani mluvit. Tři týdny jsem nebyla v anabell.
Na štěstí je krásné, že příjde ve chvíli, kdy to nejméně očekáváme. Přišlo po rokách plných utrpení. Bylo čisté a vcelku prosté. Neexistovalo žádné ale. Byla jsem jím, tak ochromená - smála se, usínala poměrně brzy,necítila nenávist, měla jsem sílu a líbila jsem se sama sobě. Natolik mě to změnilo, že si začali všímat ostatní.
Jak to dlouho mohlo trvat? I když vždycky čekám, že to nebude trvat dlouho, nikdy na to nejsem dostatečně připravena. Nikdo nechce, aby se to změnilo, ale svět se změnil. I když je člověk ve skutečnosti nekontaktní tvor, jeho štěstí je vždycky ovlivněno někým jiným. A ten jiný vám hodně rychle může vzít všechno to nádherné. Je to příliš rychlé a vždycky to dost bolí. Lidé říkají, že časem to přebolí, ale věřte mi, nikdy na tu bolest nebudete doopravdy připraveni. Pokaždé si já hloupá husa myslím, že to tentokrát bude jiné.
V čem to spočívá? Na Boha jsem vždycky věřila, jen jsem ho neměla ráda za to, co mi provádí. Před rokem jsem, ale klečela na zemi a modlila se, aby přežila a ať si za to klidně vezme cokoliv. Vzal. Ale já mu začala důvěřovat - nechodím do kostela, nemodlím se sepjatýma rukama. Občas s ním jen tak mluvím. Vím, že dělá pro mě to, co je nejlepší - nedá mi ty lidi, které miluju jen proto, že by mě nejspíš ještě více zničili.
Tentokrát to bylo jiné. Jednou jsem mu celá zoufalá slíbila - jenom, když to tentokrát vyjde, alespoň na jednu noc už se nebudu řezat. Přes dva měsíce jsem se neřízla. Před 14 dny jsem byla tak zoufalá, že jsem ho prosila, aby mi dal jenom malý náznak, že to může existovat - a on mi to dal. A já hloupá uvěřila.
Ale mé příběhy končí vždy stejně. Tentokrát jsem ve tři v noci šla několik kilometrů v dešti a s holkou, před kterou jsem bránila Boha. Bolelo to. Tak strašně moc. Nebrečela jsem. Jen jsem se dívala na stejnou situaci, jako před čtrnácti dny - jen ta holka byla už jiná. Je jedno jestli jsem vykouřila tři šťastné cigarety, když mé přání prostě není správné...
Co se mnou teď bude?
Emily

Day 02 - Your least favorite song

17. června 2011 v 0:59 | Emily |  Music
Oblíbených písní mám v poslední době docela dost, ale tahle je asi teď nejaktuálnější. Miluju i původní verzi od Beatles, ale ta je taková víc veselá a navícji v tomhle podání zpívá holka. Ten fil je absolutně dokonalý. V něm je hrdinka zamilovaná do své kamarádky, ale já ji s holkou spojenou nemám. To je pro vás kupodivu, co?


Yeah I'll tell you something I think you'll understand
When I say that something, I wanna hold your hand
I wanna hold your hand, I wanna hold your hand

Oh please, say to me you'll let me be your man
And please, say to me you'll let me hold your hand
Now let me hold your hand, I wanna hold your hand

And when I touch you I feel happy inside
It's such a feeling that my love, I can't hide

I can't hide, I can't hide

Yeah you got that something, I think you'll understand
When I say that something I wanna hold your hand
I wanna hold your hand, I wanna hold your hand

I wanna hold your hand
Překlad
Řeknu ti něco,myslím,že to pochopíš
Když řeknu to něco,chci držet tvou ruku
Chci držet tvou ruku,chci držet tvou ruku

Oh prosím,řekni mi,že mě necháš být tvým mužem
A prosím,řekni mi,že mě necháš držet tvou ruku
Teď mě nech držet tvou ruku,chci držet tvou ruku

A když se tě dotknu,cítím se uvnitř šťastný
Je to takový pocit lásky,který nemůžu skrýt

Nemůžu skrýt,nemůžu skrýt

Dostal jsi to něco,myslím,že to pochopíš
Když řeknu to něco,chci držet tvou ruku
Chci držet tvou ruku,chci držet tvou ruku

Chci držet tvou ruku

And please, say to me you'll let me hold your hand...

15. června 2011 v 0:04 | Emily |  My EMOtions
Proč to všechno tenkrát začalo? Z lásky. Milovala jsem je oba dva. On mě miloval. Ona ne. O tom byl celý velký příběh mé anorexie/bulimie. Tak to začalo. Tak to skončilo. O nich to vždycky bylo. Myslela jsem, že když budu hubená, tak mě budou milovat. Snila jsem o tom, jak budou všichni okouzleni. Tohle musím uznat, že je přelud anorexie - nebude vás milovat, když vás nemiloval předtím. Možná někoho okouzlíte, ale rozhodně nezísáte lásku. Spíš nastane sladká nechtěnost - nestojíte už o to, co předtím. A v tom je ta hluboká síla.
Měla jsem to - dokonalé šaty velikosti 36. Popelka v šatech za tisíce korun. Plná očekávání. Skončila jsem s pláčem a se střepy zabodnutými v noze. Ale tohle už vy přece znáte. A pak už mi to všechno bylo jedno.
A teď? Obyčejné šaty s hlubokým výstřihem. Velikost od 36 poměrně vzdálená. Ale odcházela jsem šťastná. Nemyslela jsem celý večer na to, jak vypadám. A v tu chvíli jsem snad porpvé začala váhat, v čem je klíč ke štěstí. Všichni říkají, že jsem teď veselejší. Po 3 letech se zase cítím šťastná...
Vždycky jsem si myslela, že už nikdy nedokážu žít v pekle této nedokonalosti, když jsem poznala krásu. Ale snad poprvé váhám. Čas teď ukáže. Co má smysl a co je jen přelud okamžiku. Pro co stojí dýchat a co překoná všechno ostatní. Stojí něčí úsměv za to vzdát se anorexie? Je to velký risk a navíc je téměř jisté, že mi tohle nemůže vyjít. Ale, co když ano? Kdo by před dvěmi lety řekl, že dokážu zhubnout? Asi nikdo - a ono to vyšlo. Tak proč si zase jednou nezkusit vsadit na něco krásně nejistého - já nemám, co prohrát... Horší už to nebude.
Emily

Žila jsem...

12. června 2011 v 0:42 | Emily |  My EMOtions

Poslední dobou přemýšlím o tom, kdo vlastně jsem. Nebo spíš, kdo jsem byla a čím jsem se stala. Když se podívám do minulosti vidím tolik moc zvláštních věcí. Litju toho?
Každý kdo mě opravdu zná by vám o mě řekl jistě spoustu pikantních věcí. Myslím, že by se hlavně našly slova typu - blázen, sebevrah, ztroskotanec, děvka. Vždycky jsem měla dva životy - jeden pro okolí a druhý pro zasvědčené. Když se mí spolužáci spíjeli z lahvinky zelené já se plížila ven v 10 centimentrových podpadkách. Opovrhovala jsem sama sebou. Žádné dobré známky. Chlapů daleko víc, než je na můj věk vhodné. Zkušenosti s drogama. Drahé dárky. Věděla jsem, jak vypadá záchodová mísa vypadá zevnitř a jak chutná hlad. Milovala jsem holky. Znala jsem triky, jak krýt jizvy a modřiny. Mími kamarády byly feťáci, nynfomanky, anorektičky, placené společnice, alkoholici,... Ubohost na 18 let života? Plejádě lidí, které jsem milovala (většina nemilovala mě) byste se asi vysmáli - kouzelná mrcha, majetnický feťák, krásná bláznivá víla, gay, ženatý. A to mě neslo hloub a hloub. Snažila jsem se to za každou cenu ukrýt a byla nešťastná. V anabell mi řekli, že jsem závislá na závislosti - na lidech, na špatnostech. Asi na tom něco bude.
Teď jsem se, ale změnila. Dva měsíce jsem se neřízla. Vyhíbám se náhodné společnosti. Zato kouřím jednu cigaretu za druhou. Ale nelituju všeho - žila jsem. Až jednou budu vzpomínat na svou minulost, tak budu vědět, že jsem nepromarnila mládí. Jasně, že by bylo krásnější poznat opravdovou lásku a prožít krásné mládí, ale tohle se děje jen krásným holkám. Ale zase být panna v osmnácti jako pseudo umělkyně nebo intelektuálka? Ať si strčí svoje dobré známky do prdele!
Ale na závěr toho všeho - jednou mi Fai napsala, že by chtěla vidět na mém blogu napsané, že jsem šťastná....
Jsem. Pokřiveným způsobem, ale zrovna teď jsem opravdu šťastná. I když je to jen mlahavé. I když to bude za chvíli strašně bolet a skončím nejspíš asi hůř než kdy jindy. Teď jsem šťastná a budu si toho uživát dokud mohu. Někdy snad najdu sílu Vám o tom napsat víc...
EMily

Day 01: Your favorite song

11. června 2011 v 22:41 | Emily |  Music
Oblíbená... To je takové neutrální. Není ani nejoblíbenější. Není ani osudová. Jen oblíbená. Dlouho jsem nad tím přemýšlela. A nakonec jsem vybrala tuhle.


30 dys with my songs

11. června 2011 v 22:37 | Emily |  Music
Ani nevím, jak dlouho mi tohle vydrží, poslouží to jen jako vzpomínka na všechny ty písničky, co mi změnily život...
Day 01 - Your favorite song
Day 02 - Your least favorite song
Day 03 - A song that makes you happy
Day 04 - A song that makes you sad
Day 05 - A song that reminds you of someone
Day 06 - A song that reminds you of somewhere
Day 07 - A song that reminds you of a certain event
Day 08 - A song that you know all the words to
Day 09 - A song that you can dance to
Day 10 - A song that makes you fall asleep
Day 11 - A song from your favorite band
Day 12 - A song from a band you hate
Day 13 - A song that is a guilty pleasure
Day 14 - A song that no one would expect you to love
Day 15 - A song that describes you
Day 16 - A song that you used to love but now hate
Day 17 - A song that you hear often on the radio
Day 18 - A song that you wish you heard on the radio
Day 19 - A song from your favorite album
Day 20 - A song that you listen to when you're angry
Day 21 - A song that you listen to when you're happy
Day 22 - A song that you listen to when you're sad
Day 23 - A song that you want to play at your wedding
Day 24 - A song that you want to play at your funeral
Day 25 - A song that makes you laugh
Day 26 - A song that you can play on an instrument
Day 27 - A song that you wish you could play
Day 28 - A song that makes you feel guilty
Day 29 - A song from your childhood
Day 30 - Your favorite song at this time last year



Andrej Pejic 0.1

4. června 2011 v 18:02 | Emily |  Models
Devatenáctiletý australský model, který vyrůstal v Sbrsku, se stal v poslední době velkým fenoménem v módním světě. Světoví návrháři si jej zamilovali pro jeho andělsky nevinný obličej a taky fakt, že může předvádět dámskou i pánskou módu. Dokonce ho zastupuje britská modelingová agentura Storm, která proslavila topmodelky jako je Kate Mos, Lily Cole, Cindy Crawford nebo Coco Rocha. Nedávno se Andrej objevil také v kampani značky Jean Paul Gaultier s naší modelkou Karolínou Kurkovou a byl zvolen 98. nejkrásnější ženou světa. Kdo by to byl řekl, že se tento srbský uprchlík dostane takto vysoko!
"Na jednu stranu vím, že se jednou usadím, pořídím si domeček někde na vesnici ve východní Evropě a budu krmit slepice do konce svého života."

SR: Kim♥Sugar

2. června 2011 v 23:21 | Emily


Savage Beauty

2. června 2011 v 16:26 | Emily |  Fashion
Alexander McQueen je můj nejoblíbenější návrhář - už několik let sním o tom, že bych měla od něj svatební šaty. Když jsem byla na výstavě Dekadence now, nejkrásnější, co jsem viděla byly šaty, boty a kabelka od AM. Miluju ho. A obdivuju ho za to, že ve čtyřiceti letech jen tak spáchal sebevraždu. Každý jeho model má osobytost, razanci, styl a originalitu. Několik jeho modelů se dokonce stalo lagendárními. Jeho módní přehlídky nejsou jen nudné chození po molu. Navíc ve své skříni:) Miluji ho...
Savage Beauty mapuje celou McQueenovu módní a uměleckou kariéru ve více než 100 modelech a 70 doplňcích, které jsou tématicky rozděleny do několika sekcí. Každá nese název podle autorova zájmu a inspirace v daném období, a je uvozena slovem "Romantic", protože McQueen byl považován za romantika nejen díky svému pohledu na umění, ale i způsobem jakým byly jeho oděvy a výtvory zpracovány. Nalezneme zde díla ze soukromých sbírek i z návrhářova vlastního archivu. Hlavním tématem je "Savage Beauty"; kontrast protikladů, které McQueen ve své tvorbě ztělesňoval a byly mu největší inspirací. Návrhářství nepovažoval jako způsob jak ostatní obléct do svého nápadu, ale jako způsob jak se umělecky vyjádřit a interpretovat své pocity.

Exibice byla uvedena za účasti nejznámějších celebrit a osobností během každoročního Met Gala večeru. Tato prestižní událost je vždy plná nejkrásnějších modelů a pokud vás zajímá, v čem se zde objevila například Anne Wintour, náledující video vám ukáže to nejzajímavější
Mrkněte na jeho modely...