Leden 2013

Můj život s anorexií

22. ledna 2013 v 18:32 | Emily |  PPP
Reportáž o Adéle

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10315080042-tep-24/412231100222007/obsah/198007-zivot-s-mentalni-anorexii/

Metabolický rozvrat

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10315080042-tep-24/412231100222007/obsah/198008-metabolicky-rozvrat-tela/

Internistka Miroslava Navrátilová

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10315080042-tep-24/412231100222007/obsah/198009-internistka-miroslava-navratilova/

Pro ana 1.4

22. ledna 2013 v 11:48 | Emily |  Pics
Tumblr_mgtoewszz21s0t1k2o1_500_large


I used to be cutter

18. ledna 2013 v 1:47 | Emily |  My EMOtions
Tumblr_mfp27pdvg71rm9hsso1_400_large

Abych byla upřímná, musím přiznat, jak to bylo od začátku. Poprvé jsem se pořezala na lyžáku v (myslím, že březen 2006), kvůli Slečně Dokonalé. Ani nevím, jak mě to napadlo, ale našla jsem na záchodě na zemi střep. Nevím, kde se to vzalo v mojí hlavě - nikdy jsem o tom do té doby neslyšela. Byl to zvláštní osvobozující pocit - jako bych se potřebovala ujistit, že dokážu dýchat. Krev byla důkazem, že dýchám.
Podruhé jsem se pořezala v 9.8.2006. Proč si to datum, tak přesně pamatuji? Bylo to půlroční výročí se Slečnou Dokonalou. Do ruky jsem si vyryla velké srdce a v něm M (počáteční písmeno jejího jména). Tentokrát to, ale nebylo o bolesti, ale naopak... cítila jsem se jakobych jí tím něco mohla dokázat. Že to pro ni vydržím.
Jenže pak se pohádka začla hroutit. Obě jsme trpěly. A já začala všechny spory řešit pomocí kružítka - řezala jsem se do ruky. Nejspíš hlavně proto, že jsem chtěla světu - kamarádům, rodičům a i Slečně Dokonalé ukázat, jak strašně moc trpím. Ale byly to jen malé vrypy, které už dávno odvál čas.
Tak jak to začalo, tak to vyšumělo. Po tom, co jsme se rozešly se Slečnou Dokonalou... zmizelo i řezání. Až do druhého lyžáku v roce 2009. V té době jsem chodila s jistým D. Upozorňuji, že jsme měli volný vztah - on byl bisexuální, drogově závislý bohém... Ale jedna věc mu vždy vadila - právě Slečna Dokonalá. Pořád dokola tvrdil - ty ji pořád miluješ. Nevěřila jsem mu. Než jsem odjela na lyžák, tak jsme se krutě pohádali. A pak, když jsem si žehlila vlasy... bez myšlenkovitě jsem vzala žehličku a přiložila si ji k zápěstí. Neucítila jsem bolest. Naopak - dýchalo se mi volněji... Všem jsem řekla, že to byla nehoda. A oni uvěřili.
Po návratu z lyžáku... řekla, jsem D., že pořád miluju Slečnu Dokonalou. A on... vrazil mi a odešel. Zůstala jsem s pramínkem krve stékajícím ze rtu... To bylo poprvé, co jsem maskovala modřinu. Opustil mě a odjel do ciziny. Zhruba 2 měsíce na to jsem zhlédla ten film... a stala se ze mě anorektička.
V té době jsem se nesebepoškozovala. Nechtěla jsem kazit své dílo... teda až na nápis I(srdíčko)ANA na mé vystouplé kosti. V té době jsem udělal ještě jeno velké rozhodnutí... ale o tom mluvit nechci a nikdy nebudu. Jenom Vám řeknu, že jsem poznala, že když mi ublíží někdo jiný než já sama sobě, má to daleko silnější účinek.
Vše se změnilo, když Slečna Dokonalá odjela bez rozloučení v roce 2010. Bylo to nejhorší léto mého života- nedokázala jsem vstát z postele a jenom jsem spala. V té době se vrátil D. a začal mi nosit u nás nelegální prášky na bolest, které mě udržely alespoň v normálním chodu. Ale nic nebylo stejné - v záchvatech touhy po životě jsem se injekční stříkačkou řezala - byla silnější než žiletka. Celé stehna jsem měla pořezané hlubokýma ranama. Z té doby mám jednu stránku v deníku, kde jsem pořád dokola psala Self control - celá stránka je pokapaná krví...
A jak jsem tedy dokázala přestat? Když jsem se jednou v roce 2011 řezala do nohy hodně hluboko... došlo mi, že moje nohy viděli vždy jen ti muži, kterým šlo jen o jedno a mě bylo fuk, co si o mě myslí. Ale v té době tu byl pan Š. a jeho svůdné úsměvy. A ten den jsem si řekla, že je to naposledy... protože chci být pro něj normální. Zní to debilně? Asi ano. Ale je to pravda - kvůli panu Š. jsem sekla s anorexií (ta noc "Hallelujah" byla rozhodující), sekla se sebepoškozováním a... no řekla jsem, že Vám to neřeknu. On se nikdy nedozví, co všechno pro mě svou pozorností udělal...
Je to rok a 5 měsíců, co jsem se rozhodla. Nebylo to jednoduché - tolikrát jsem měla chuť znovu to udělat. A mám ji pořád. A jendou jsem dokonce selhala. Bylo to v červnu 2012. A vlastně zase, tak trochu znovu kvůli Slečně Dokonalé... Rok předtím než Slečna Dokonalá odjela (2010), tak měla spor s jednou mojí spolužačkou J. Rozjela se taková válka, kde nikdo nechtěl stát na žádné straně... ale oficiálně se J. nikdo nezastal. Slečna Dokonalá ji dost šikanovala a poprosila mě ať ji pomůžu vyštípat ji z naší školy. A já? Nejednala jsem srdcem, ale tím, že jsem se rozhodla podle svého přesvědčení. Zastávala jsem se J. a snažila se jí zase dostat do kolektivu. Jenže hněv Slečny Dokonalé padl na mě. Nikdy už to pak mezi náma nebylo stejné. A nakonec se ani nerozloučila. Celou dobu jsem si myslela, že jsem udělala dobře. Do dne, kdy jsem se dozvěděla, že mě J. v té době práskla výchovné poradkyni, že mám anorexii a neřekla mi to ani, když jsem řekla, že je mi to fuk a jenom bych prostě ze zvědavosti chtěla vědět, kdo to kdysi byl. Dále mě pak pomlouvala s jednou profesorkou, která mi pak řekla něco, tak hnusného... Ten den jsem nebrečela kvůli té zamindrákováné profesorce, ale protože mě zradil někdo, kdo pro mě tolik znamenal. A došlo mi, že jsem možná přišla o někoho, koho jsem v té době tolik milovala kvůli někomu, kdo za to možná ani nestál. Asi jsem si tenkrát nemohla dobře vybrat, protože ony dvě jsou si vlastně tolik podobné a obě by mě v minutě hodily přes palubu, kdyby to potřebovaly, i když já je měla tolik ráda.
A to je konec mého sebepoškozování. Jeden muž mi kdysi nabídl, že mi zaplatí laserovou operaci, při které by mi odstranily všechny jizvy - ty ode mě i od jiných. Tenkrát jsem odmítla - tyhle jizvy vypráví příběh mého života. Každá z nich... je jedna další vzpomínka. A každý, kdo pro mě kdy něco znamenal způsobil jednu z nich. Ale to jen dokazuje, jak jsem je všechny milovala - Slečnu Dokonalou, pana Š., D., J, Audrey, Zadidi... Protože kdybych je nemilovala, tak by mi nikdy neuměli, tak ublížit, abych si kvůli nim ublížila. Já už nikoho dalšího, kdo by pro mě tolik znamenal v životě nechci - velkých lásek a přátelství bylo v mém životě už příliš. Teď chci už jenom pohodové vztahy bez silných emocí...
Ano, sebepoškozovala jsem se. A už se za to nehodlám stydět. Já totiž svůj boj zatím vyhrávám, i když mi někdy cukají ruce. Jeden... kamarád... mi jednou řekl, že jsem masochistka. Ano, možná to tak vypadá, ale ve skutečnosti... netoužím po bolesti. Já ji až tolik necítím. Já potřebuju potrestat - za všechno to, co jsem prováděla. Já totiž nejsem dobrý člověk a každá facka, modřina, popálenina a řez jsem si zasloužila...
Na závěr chci zdůraznit, že Slečnu Dokonalou dávno z ničeho neviním. Nemohla za to, že jsem ji tak milovala. Jistě, často to zneužívala, ale to dělalo tolik lidí v mém životě... Nemohu říct, jaká vlastně ona skutečně je, protože moje nazírání na ní vždycky ovlivňovaly silné emoce. Ale teď už cítím jenom prázdno - skutečný protiklad lásky není nenávist, ale lhostejnost a to konečně už dlouhou dobu pociťuji k ní. Ale vlastně jsme spolu 2 a půl roku nepromluvily a jen se míjely na chodbě...
Už několik měsíců své jizvy redukuji... Pomalu mizí a blednou... Ale je tu pár takových, co jsou až příliš silné, aby dokázaly zmizet za pár měsíců... Nejsem jedna z těch holek, co by si své jizvy vystavovala na netu, aby ukázala, jak moc smutná jsem. Takže pokud se řežete do zápěstí - raději Vám doporučuji zajít za tím kvůli komu to děláte místo toho, aby jste se jen zbytečně hyzdily. Ale pokud se řežete tajně a skrytě... Vítejte v pekle...
EMily


BeforexAfter: 6 months

11. ledna 2013 v 2:58 | Emily |  Diet
Tumblr_mcs0rdx9zy1ruw71so1_500_large

Měsíc se sešel s měsícem a najednou je to rovný půlrok, co jsem se vrátila k hubnutí. Neuvěřitelný půlrok, který byl bolestivý a překrásný zároveň.
Víte, když jsem se 3.7.2012 probudila po akci s lidma se semináře... Celou noc se mi zdály zvláštní sny, nedokážu přesně říct o čem, ale ráno jsem měla jasno - musí se ze mě stát slušný člověk a musím začít zasu hubnout. Ten den jsem nic nejedla. Následující den jsem nic nejedla. A ani třetí den jsem nic nejedla. A pak přijeli naši a já jim oznámila - držím dietu. Kupodivu mi jako vždy nebránili a přizpůsobili tomu chod naší domácnosti.
Od té doby uteklo moře hladovek, několik přejezení, pár lahviček projímadel,... Bylo to jednoduché? Jistě, že ne. Víte, abych byla upřímná tak... nevěřila jsem, že bych to znovu dokázala.
Ale stalo se - sice jsem ani ne v polovině mojí cesty, ale i to se počítá. Vlastně by se počítalo i kdyby to byla jen polovina těch kil. Drobné krůčky jsou pořád lepší než couvání.
Jaká je moje rada pro ty, co se mě ptají jak? Jak vydržet 4 dny v kuse nejíst? Jak přemoct zdravý rozum a vypít polovinu projímadla? Jak se přestat sebepoškozovat? Dlouho jsem o tom přemýšlela - jakto,že se mi to po tolika pokusech povedlo až teď? A teď zpětně si to uvědomuji. Nikdy to nedokážete dokud jste šťastné. To je prostý klíč k tomuhle všemu. Teprve až se dotknete toho nejspodnějšího dna, které jste ještě schopny udýchat. Až ztratíte úplně všechno a zbyde je naprostá prázdnota. Až se budete tak moc nenávidět, že by jste se raději zabila než se dál dívat na svůj odraz v zrcadle. To jsou ty jediné chvíle, kdy dokážete vstát a bojovat o naději - možná, že život bude lepší když zhubnu.
Je na čase, aby za sebe každý převzal zodpovědost - přestat se vymlouvat na to, proč to nejde. Je to směšné pořád dokola psát - bože zase jsem se přejedla, ale rodiče mě nutili, ale zítra už fakt. A druhý den zase jsem to podělala, ale zítra. Taky jsem to dělala - tvrdila jsem, že mi kamarádi/škola vzali anu, ale víte co? Mohla jsem to vytrpět a ustát to. Jenom JÁ jsem se jí vzdala. A JÁ jsem přibrala všechny ty kila nazpět + 15 kilo navíc! Chybujeme všichni, ale je na čase se konečně se zase zvednout a nést za sebe odpovědnost. Ne, není to lehké, ale pak by mohl být hubený každý! Takže já už končím s výmluvama...
Děkuji všem Vám, co jste při mě stály. Bez Vás bych to nedokázala - před Váma jsem se styděla a ... možná ve mě převládá pořád tajná touha být další Kooty nebo Mimi (pro ty, co ji nepamatují- v roce 2009 zhubla z 95kg na 54kg a dodnes je pořád krásně hubená:) ... ty, co to dokázaly... Málem jsem brečela, když jsem viděla ty fotky před - já si to fakt neuvědomila, kam až jsem to nechala zajít... A co si o sobě myslím teď? Stále tlustá... jen ne obézní.
Malé předsevzetí - začnu alespoň trochu cvičit:)
A teď samozřejmě nutná perla závěrem - na mém VIP blogu dnes přibyly fotky (http://emily-in-wonderland.blog.cz/1211/v-i-p-blog) ze součastnosti a začátku (srpen)...
Miluji Vás,
Emily

Thinspo 0.44

9. ledna 2013 v 23:04 | Emily |  Real
915_225601314242473_782668796_n_large


6.1.2013 I dreamed a dream

6. ledna 2013 v 23:29 | Emily |  My diary
Tumblr_lszftjz2rt1qe5lalo1_500_large
Drahouškové,
Ozývám se Vám opět z pekla. Ano, slastné období domova skončilo a já se musela navrátit do reality vysoké školy. A asi teprve teď mi dochází, jak hroznou chybu jsem udělala. Byla jsem pyšná a neustále jsem si stěžovala na to, co mám - na školu (bože, kéž bych se zase mohla učit ty zbytečné nesmysly), rodinu (teď jsou to mí jediní blízcí lidé), kamarády a třeba i na ty se kterýma jsem udržovala intimní vztahy. No a co, že někteří byli ženatí? Tak teď jsem počestná, slušná, hrdá a... osamělá. Strašně moc jsem si přála změnit svůj život - odtranit všecno, co není normální, co by mi mohlo jednou ublížit do budoucího povolání... Odstranit všechny alkoholiky, anorektičky, dealery, feťáky, ženaté milence,... Chtěla jsem prostě jen žít normální život, jako je ten váš...ale možná tohle je daleko lepší než to, co se zdá "normální". Musela jsem být potrestána, protože ten, kdo opustí ráj a rozodne se hledat něco lepšího... najde vždycky už jenom peklo.
Ale k tomu podstatnému. Během prosince jsem zhubla jenom 1 kilo. A to fakt kupodivu, že jsem nepřibrala, když jsem snědla asi tolik, co za poslední 3 měsíce:) Ale je nový rok a je na čase zase zabrat - měsíční úbytek musí být vždy minimálně 5 kg. Budu daleko tvrdší a drsnější. Musím to dokázat - musím být dokonalá. Protože možná právě to jediné vysvobodí. I kdyby mě to stálo, co mělo... vlastně nemám nic, takže asi hraju už jenom o holý život. Chci přitvrdit v hladovkách a zbytek jídla ještě víc omezit... A změnila jsem názor - chci Anu, protože potřebuju zapomenout a přestat toužit. A Ana je jako kyselina vlitá do mozku - vypálí všechno, co bylo cenné, pomalu rozpustí vzpomínky. A najednou v hlavě není nic jiného než ona... Chci se zase proměnit v tu chladnou mrchu, která chce jenom to jedno... být dokonalá
Jinak chci poděkovat všem, kteří se mi ozvali na FB... Že mě to nenapadlo dříve - je to skvělé se mít s kým zase o tom všem bavit. Ani jsem si neuvědomila, jak moc mi moje Sofi chybí.
EMily

s12 & s17: Allison Harvard

4. ledna 2013 v 7:43 | Emily |  America's next top model
I když jsem teda neviděla 12 sérii, tak mi příjde, že je tahle holka jedna z nejkrásnějších účastnic ANTM:) Jinak se taky dostala do ALL-STAR 17té série. Kromě toho, že je fakt nádherná, tak je taky trochu bláznívá a je poseldá krví:)



My Facebook

3. ledna 2013 v 16:21 | Emily |  About Emily
Mé drahé dámy,
Vzhledem k tomu, že je tu nový rok - je na čase začít plnit, co jsem chtěla:) Moc mě mrzí, že nejsem v kontaktu ze spoustou lidí, které jsem měla v minulosti ráda např. Trejsy, Silver, Kooty, Stacy, Susie atd. Tím, že Vás budu mít na FB, tak mi jen tak nezmizíte:)
Tady Vám předkládám svůj "blogový" Facebook, který je Vám plně k dispozici:) Jistě chápete, že zde nemohu předložit svůj reálný FB:) Tak si mě přidejte a můžeme být v kontaktu:) Nevím zda na něm budu dávat svoje fotky, ale pravděpodobně ano:)
Moc se těším

http://www.facebook.com/profile.php?id=100005002625348

2013 WISHLIST

1. ledna 2013 v 20:49 | Emily |  My EMOtions
Tumblr_mfyjpd4fdc1qbsi55o1_500_large

Mé drahé dámy,
Máme tady rok 2013 a je načase si opět zhodnoti, co v tomto roce chci. Minulý rok jsem měla tři velká přání a dvě z nich se mi povedlo splnit dvě (1.Dostat se na vysněnou vysokou školu + 2.Zhubnout). Třetí se bohužel nepovedlo, protože to nezáleželo na mě. Byl to hezký rok, ale je pryč a my musíme přidat. Je začátek noé etapy a každý by si měl v hlavě zhodnotit, co ve skutečnosti chce a co je připraven obětovat.
Tak teď tady vypíšu seznam přání a předsevzetí, ale pouze jen ty, které zveřejnit mohu:)

1. Mít do konce roku velikost 36
Tumblr_m1w5q9dlbp1rod0h5o1_500_large
2. Do března mít mínus dalších 10 kilo (šaty na ples velikosti 38) + do dubna dalších 5
Tumblr_md8734uymp1rze36so1_500_large
3. Alespoň uspokojivě ukončit první ročník na vysoké škole
Tumblr_m5gkcmhwmi1ro6fjro1_500_large
4. Založit si módní blog
Tumblr_mezu5yq3lw1rpz6jro1_500_large
5. Konečně potkat herce Jaromíra Noska
6. Koncert Tokio Hotel
Tumblr_lyrxt6rjid1qgzz9qo1_500_large
7. Dotáhnout svůj vzhled k dokonalosti - bez jizev a všech dalších vad na kráse
Tumblr_mczxdmm26l1r3xbk1o1_500_large
8. Vylepšit svůj osobní styl - nové šatník
Tumblr_mfq5e5koz81rd11tco1_r1_500_large
9. Udržet literární semináře
Tumblr_lzz0ohh5sy1r3gup8o1_500_large
10. Najít kontakt na Kooty
11. Dopsat svou "knihu", kterou už mám léta rozepsanou
Tumblr_meza0vvfh31qhwhe5o1_500_large
12. Po zhubnutí na příslušnou velikost 36 začít chodit na pole dance
Tumblr_mc5n87hqi31r61qsao1_500_large
13. Mít na ples dokonalé šaty
Tumblr_mf4m9g70sb1rjhhcno1_500_large
14. Stát se nezávislou, odpoutat se od minulosti a konečně začít žít nový život
Tumblr_lymtyv9eiu1qi5b6go1_1280_large
15. Svést všechny, které budu chtít
Tumblr_mf0ashbgel1qd3478o1_500_large

Tak tohle jsou veřejná a oficiální přání - tak uvidíme, jak se tento rok vybarví:)