Únor 2013

27.2.2013 Hungry Days

27. února 2013 v 21:00 | Emily |  My diary
Mé drahé dámy,
Tak se Vám zase tak torchu ozývám. Už druhý den nejím - což je samozřejmě vynikající zpráva. A snad to protáhnu až do pátku. Asi jsem se pomátla, ale už mě nabavilo jíst... už mě nebaví být tlustá. A teď jsem dost jedla - jako by to nešlo zastavit. Nedokázala jsem jíst trochu. Tak raději nebudu jíst vůbec. Musím plnit své předsevzetí - každý měsíc 5 kilo, už žádné ústupky. Musím být do prázdnin dokonalá. Ne vlastně musím být být ucházející už v dubnu, docela dobrá v květnu a v červnu perfektní. I kdybych už nesměla jíst nikdy.
Mimochodem mám šaty na ples. Jsou perfektní, ale zase jsem za ně utratila neskutečné peníze. Jsem idiot, protože se mi zase za rok nebudou líbit. Měla jsem vyhlídlé jedny za 900 kč, ale pak i mamka řekla, že já nikdy nenosím průměrné šaty... tak jsem si koupila šaty za 2200kč. A taky mám vyhlídlé ty silonky s falešnými podvazky:)
Dneska je mi totálně zle - včera jsem se docela opila... a dneska je mi fakt zle. Chce se mi pořád spát a mmám křeče v žaludku - snad nejsem taková slaboška, aby mi bylo zle po dvou dnech hladovky! Mám dokonce pocit, že mám i horečku... Kručí mi v žaludku jako blázen.
Jdu Vás nějak oběhnout - držte mi palce, abych vydržela hladovku minimálně ještě zítra...
Vaše Emily

Thinspo 0.46

25. února 2013 v 19:13 | Emily |  Real
Chocolate_large


21.2.2013 Stand up little girl

21. února 2013 v 19:21 | Emily |  My diary
Tumblr_mify25d7lf1s0yt12o1_400_large
Mé drahé slečny,
Zase se pod louhé době ozývám. Jasně, že se mi strašně stýskalo, ale no... procházím si zase jakousí maniakální krizí, kdy mě nebaví naprosto nic. Moje nálada se střídá jako na běžícím páse.
Hubutí šlo tak nějak do kytek. Ne, že bych snad přibrala (soudě dle toho, že stále můžu nosit ty malé kalhoty z Vánoc:) Nějak mi to prostě nejde. Hladovka nebyla už ani nepamatuju. A jídla naopak požehnaně:( Jsem idiot fakt. Nechápu, co se se mnou děje. Dosud mi to šlo jako po másle a najednou takový zásek, ale s tím je konec.
Včera v noci jsem se zase opila jako blázen (ano i moje "abstinence" je totálně v kytkách) a měla jsem hříšné myšlenky - co by se stalo, kdybych se pořezala? co by se stalo, kdybych zase začla brát nějaké prášky na uklidnění? co kdybych zase začala spát s ženatýma chlapama? a co kdybych se zase začala stýkat se svým bývalým? A takové myšlenky jsou fakt nepřípustné. Naštěstí se projevil v mé hlavě zbytek svůle a nic z toho neudělala. Ale když jsem šla dneska ze školy, tak jsem byla jako dříve v minulosti totálně mimo. Kolem obličeje mi natěsno přejela tramvaj. A víte, co to se mnou udělalo? Pomyslela jsem si - to je škoda.
A tak jsem se rozhodla , že by měl být konec fňukání a dát zase svému životu řád. A to jediné pevné, co mi nedovolilo se za celou dobu zhroutit bylo hubnutí. Ale bohužel zase musím začít od začátku a pomalu - stejně "mírná pravidla jako na začátku a postupně přitvrzovat. A víte, co? Možná už nechci být hubená... možná chci raději mít anorexii, abych měla alespoň něco z minulosti...
Tak snad to půjde a já už tady s Váma zase zůstanu:*
Emily

10.2.2013 College Girl

10. února 2013 v 20:36 | Emily |  My diary

Kočky,
Tak začíná nový semestr a já se vracím v plné síle zase k Vám na blog. Dneska jsem se snažila přelétnou, co nejvíce hubnoucích blogů, abych zjistila, kdo zůstal a kdo zmizel. A našla jsem pár nových sympatických blogů.
Jak je to s váhou? Můj plán na únor je mínus 5kg. A dle dnešní ranní váhy už jsou to 2 kg dole:) Byla jsem fakt mile překvapená, když jsem nedržela žádnou hladovku (poslední týden jsem jedla většinou 1 - 3 jídla denně). No, tak snad to tak půjde dál, protože už mám vybrané šaty na ples, ale nechci si je moc kupovat dopředu, abych nedopadla jako v tanečních (týden po vyzvednutí ze mě sukně spadla a musela jsem ji na poslední chvíli nechat přešívat:) Chtěla bych začít zase přidávat týdně jídelničky, abych se dostala do řádné hubnoucí formy.
Rozvrh mám tento semestr mizerný, takže budu ve škole do pátku. Jediná výhoda je, že mohu další den jíst minumálně (respektive nejíst). Já nevím - viděla bych to opět na jednu až dvě hladovky týdně. Prostě tak, aby bylo každý týden alespoň kilo dole.
Co se děje v mém životě? Nemám chuť o tom psát... dějou s podivné věci, kterým přestávám rozumět... ale až porozumím dám vědět:*
Jak se vede Vám? Všechny nové holky ráda uuvítám a přiřadím k mým oblíbeným:)
EMily

Brookelle Bones (Before x After)

10. února 2013 v 13:51 | Emily
Before:

L_d74ee4290b30f7312c8f7e8583b04f43_large

After:
388576_10150380390542167_268086149_n_large


13. komnata Simony Chytrové

5. února 2013 v 19:51 | Emily |  PPP
Herečka a bývalá mistryně republiky ve sportovní gymnastice bojovala s mentální anorexií.

Simona Chytrová se narodila v Hradci Králové v dobře situované rodině. Byla jedináček, všichni od ní čekali, že bude úspěšná a dokonalá. Jakoby měla úkol splnit všechny představy svých rodičů, které se jim v životě nepovedlo naplnit. Snažila se tedy být tak dobrá, aby si zasloužila jejich lásku. Tak ze Simony rostla porcelánová panenka. Maminka ji oblékala do krásných šatiček. Ve škole měla samé jedničky. Už v pěti letech ji vzhledem k jejímu pohybovému talentu přijali do oddílu sportovní gymnastiky v Hradci. Brzo začala vyhrávat závody, v patnácti se stala mistryní republiky.

Odešla do Prahy na internát do střediska vrcholového sportu, kde se věnovala pouze škole a trénování. Domů jezdila jen na víkend. Život dívek ve středisku působí dnes trochu jako horor. Trénink, škola, trénink, závody. Dívky trpěly hladem, protože si musely udržovat váhu. Simona se snažila vyhovět a jedla stále méně.

Připravovala se na olympiádu. Pak si při tréninku poranila páteř. Nebylo jisté, zda bude chodit, nosila krunýř, ale dostala se z toho a začala opět trénovat.

Potíže s jídlem však přetrvávaly. Situace se u dospívající dívky zvrhla v ohrožení života. Simona začala cíleně hubnout. Snad, aby se trestala za to, že stále není tak dokonalá, jak by jí rodiče chtěli mít, hubla, hubla, až přestala jíst úplně. Skončila v České Lípě v nemocnici.

Půl roku nedokázali zastavit hubnutí, narušený metabolismus vedl k váze 32 kg, Simona téměř zemřela. Matka se tehdy opravdu polekala, snažila se dceři pomoci. Simona si uvědomila, že život není pouze sport. Začala přemýšlet o svém životě. Učila se pravidelně jíst a nakonec mohla nemocnici opustit.

Zůstala v Praze a po vystudování gymnázia začala zkoušet hereckou dráhu. Několik let vystupovala v divadle Semafor. Tehdy v sobě objevila také výtvarný talent a začala inklinovat k práci kostýmní výtvarnice.

Potom se v jejím životě objevil známý režisér Vít Olmer, o mnoho let starší než ona. Muž, který jí začal nahrazovat rodičovskou lásku. Lásku otce, který brzy zemřel na rakovinu mozku a lásku matky, se kterou se Simona nikdy úplně nerozuměla.

S mentální anorexií uzavřela Simona křehké příměří.

Dnes má Simona sedmnáctiletého syna, kterého velmi miluje a je velkou oporou svému vážně nemocnému muži. V profesi se také dobře realizuje. Částečně se živí prací kostýmní výtvarnice v televizi a částečně pracuje jako produkční v jejich společné firmě na Malé Straně.

Třináctá komnata Simony Chytrové vypráví o nedořešeném a nešťastném vztahu Simony k náročným rodičům, především k mamince i o tom, jak přehnaný tlak na děti, které se od útlého věku věnují vrcholovému sportu, může poznamenat jejich život.

Ukazuje také dnes velmi aktuální nebezpečí mentální anorexie, o které se dnes ví mnohem více než v době Simonina dětství, ale stále je to velmi vážná nemoc.
Průvodkyní 13. komnatou Simony Chytrové je redaktorka Markéta Dobiášová.

Ke shlédnutí: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/209562210800026-13-komnata-simony-chytrove/





1.2.2013 February

1. února 2013 v 15:36 | Emily |  My diary
Akward-alone-awkward-beautiful-beauty-favim.com-374092_large

Mé princezny,
Dlouho jsem se neozvala, co? No, ale leden byl naprosto úděsný měsíc. Jestli vám někdo bude tvrdit jaká je výška pohoda, tak mu nevěřte. Nikdy jsem se na střední neučila jako teďka! Nebudu mít volno ani jeden den. Zkoušky mám řpíští týden ještě tři! No holt jsem na dvouoboru:(
Asi vás zajímá hubnutí. Abych pravdu řekla netuším. Jídlo jsem tento měsíc nějak neřešila, ale myslím, že jsem nepřibrala. A ani nezhubla. Což se fakt divím, když jsem snědla asi tolik, co za poslední 3 měsíce:) Ale zítra vyskočím na váhu:) Neměla jsem na to vůbec čas a dost mi to chybí. Taky mi chybíte vy a vaše blogy:( Ale jedna věc je výborná - na Vánoce jsem on mamky dostala dvoje skinny kalhoty, které mi ale o Vánocích moc neseděly. Teda jako dostala jsem se do nich, ale já mám ve zvyku nosit kalhoty vysoko, což je možné jenom, když jsou mi kalhoty trochu větší. No a jedny z nich už dneska nosím:) A i já musím říct, že mi fakt sluší:)
Jinak musím vám oznámit velkou novinku. Poprvé jsem dala svou adresu jedné své kamarádce. Proč? Došlo mi, že sem lezou lidi, kterým je po mě naprosto prd. Tak proč by tu nemohl někdo koho mám ráda a klidně se mu se vším svěřím?Navíc, když jsem tak přemýšlela - co tu píšu až tak strašného? Nejsem trubka a nic intimního nebo to, co by se o mě stejnak nějak nerozneslo tu není. A upřímně - minule jsem alespoň měla anorexii...
Jinak budu tento měsíc oficiálně starší člověk. Bude mi už 20 let. Narozeniny jsem neslavila, tak od 15 let. Ani nevím proč, ale pokaždé jsem byla na narozeniny neuvěřitelně smutná:( Poslední moje "veselá oslava" byla ve třinácti. No, pokud nepočítám tu, kdy jsem se myslím v 17 letech totálně sjela ze zoufalosti. To pak byla sranda, ale taková ta polámaná.
Takže cíl února - alespoň těch 5 kilo, co jsem měla v plánu za leden:(
Vaše Emily:*