Říjen 2015

1.10.2015 You´re cold.

1. října 2015 v 8:59 | Emily |  My diary

Autumn


Mé zlaté dámy,
Nějak nám skončilo září, tak je na čase bilancovat. Já prostě miluju podzim - i když teda už teď mrznu jako blázen. Tuhle zimu asi nepřežiju! Všichni si v létě stěžovali na horko, ale mě bylo akorát. Teď zase mám obtíže já :/ No, ale to jsou jen zbytečné řeči, co?
Takže povedlo se mi dosáhnout zářijového cíle! Po dlouhé době se mi povedlo, co jsem si předcevzala - je to asi tím, že už mi došlo, že už nejsem obézní a opravdu jen tak nedám 8 kg měsíčně. Já už před sebou nemám desítky kil, ale pouhých 12 kg. Dala jsem si na září 3 kg cíl a ten mám :) Centimetry letí dolů rychle. Obleču zase své minuloroční (leto) kalhoty :) Prostě to zase jde. Zvracení stále velmi omezeno, ale jím opravdu jednou denně - více nestíhám a ani nechci. Dokonce jsem si omylem na vintedu koupila šaty vel.34 - smála jsem se jako blázen, ale pak jsem si je ze vtipu zkusila a jako dostala jsem se do nich, ale chce to dolů odhadem tak 3-5 kg, aby to vypadalo hezky.
Někdo psal, že mu připadám šťastná. Takhle bych to asi nenazvala, ale nabízím Vám jiný termín - nadějeplná. To, co jsem myslela, že jsem pozbyla... najednou je to tady. Je to vrtkavější než štěstí - je to takové rozcestí, kde investujete do něčeho, co dost možná nevýjde. Ale pořád si opakuju v hlavě - no, tak to nevýjde, alespoň nejsi tlustá. Kdo potřebuje lásku, když má své kosti? Nevím, jak vy, ale každé ráno, když mi zazvoní budík, tak mi ruce vystřelí k břichu a přejíždím po vystouplých pánevních kostech. Když jsem nervózní, tak rukou začnu přejíždět po klíčních kostech... Možná je tohle moje největší celoživotní láska, ke které se budu vracet.
Včera jsem viděla v práci anorektičku (soudím podle zjevných příznaků, ale mohla být i jinak vážně nemocná). Měla jsem smíšené pocity - svým způsobem byla jistě krásná, křehká - jako by se mohla každou chvíli zlomit. Ale její ruce se klepaly, oči těkaly, nedokázala se mnou normálně mluvit... V té smrtelnosti je velký kus krásy. Zvrácené, ale poetické. Je zvláštní, že kdysi jsem přesně po tomhle toužila. Ale teď už ne, teď chci krásu a svůdnost. Proč? Protože přílišná křehkost a vychrtlost je věc vkusu - a já už nechci být věc vkusu. Vychrtlost je jen jiná strana stejné mince, na které je i obezita.
Lidé se kolem mě chovají jako blázní. A to jsem zrovna rezignovala na veškeré svádění a muže (až na toho jednoho)! Pořád se na mě někdo lepí. Úchylné kecy. Včera mi zastavila na přechodu tramvaj a ten chlapík na mě význěmně pomrkával! Blázinec!
Takže cíl na říjen? Další 3 kg :) A co Vy? Makáte? :)

Vaše Emily



http://ask.fm/wonderlandforemily